Svět se po překonání pandemie koronaviru do normálu v blízké době nevrátí. Zapříčiňuje to válka na Ukrajině. Prognózy Světové banky jsou chmurné.
Zdražování, které akcelerovala invaze Ruska na Ukrajinu, pocítí celý svět včetně Rusů.
Světová banka, která pomáhá rozvíjejícím se ekonomikám snižovat chudobu a zlepšit životní podmínky, varuje před největším zdražením zboží za posledních 50 let. Očekává, že ceny za potraviny i za energie se budou pohybovat vysoko příští tři roky včetně letošního roku.
„Pohled Světové banky na trhy s komoditami ukazuje největší cenový skok energií od ropné krize v roce 1973 a nejvýraznější zdražení potravin a hnojiv od roku 2008,“ citoval z její analýzy deník Guardian.
Cenový šok se týká i obilovin. „Očekáváme v letošním roce nárůst cen pšenice o více než 40 procent, což vyvine tlak na rozvíjející se ekonomiky států, které jsou závislé na jejím dovozu z Ruska a Ukrajiny,“ uvádí studie Světové banky.
Nedostatek hnojiv a dodávky potravin
Značně vysoké ceny spojené s nedostatkem více zboží souvisí s tím, že Ukrajina a Rusko patří mezi jejich největší globální vývozce. „Západní sankce proti Rusku, hlavnímu exportérovi uhličitanu draselného, čpavku a jiných půdních živin, narušily dodávky těchto významných produktů na celém světě. Hnojivo je klíčem k udržení vysokých výnosů kukuřice, sóji, rýže a pšenice,“ napsala agentura Reuters.
Server NPR poukázal na to, že například řečtí zemědělci musí nyní platit za hnojiva dvojnásobně více a farmáři v Keni dokonce čelí pětinásobně vyšším cenám. „Hrozí, že nedostatek hnojiv ještě více omezí celosvětové dodávky potravin, které již omezuje přerušení důležitých dodávek obilí z Ukrajiny a Ruska. Ztráta těchto cenově dostupných zásob pšenice, ječmene a jiných obilovin dává vyhlídky na nedostatek potravin a politickou nestabilitu v zemích Blízkého východu, Afriky a některých asijských zemí, kde miliony lidí spoléhají na dotovaný chléb a levné nudle,“ upozornil NPR.
„Rusko se (dohromady s Běloruskem) podílí více než 40 procenty na celosvětovém exportu uhličitanu draselného, což je jedna ze tří hlavních živin používaných ke zvýšení výnosů v zemědělství,“ konstatuje Reuters. U Běloruska je třeba poznamenat, že i na něj Západ uvalil sankce, co byl trest za zfalšované výsledky prezidentských voleb a za brutální potlačení pokojných povolebních demonstrací.
Vyšší účty pro firmy i domácnosti
Světová banka zdůrazňuje, že nejvýraznější zdražení se týká energií. Mluví o 50procentním skoku cen, přičemž v případě plynu je to dvojnásobný nárůst. Vyšší účty za něj pocítí domácnosti i firmy.
Stanice BBC poukázala na část zprávy Světové banky se sídlem ve Washingtonu, kde se věnuje zdražování a nedostatku obilovin: „Dodávky obilí a olejnatých semen z Ukrajiny klesly v důsledku bojů o více než 80 procent a tyto ztráty ve vývozu v průběhu roku odpovídají přibližně deseti dnům celosvětových dodávek potravin.“
Prohlubující se krizi například velmi bolestivě pociťují obyvatelé Afrického rohu, což je označení území ve východní Africe. „Spousta tamních rodin se už nachází na pokraji přežití,“ varovala mezinárodní dobročinná organizace Action Aid.
Světová banka se domnívá, že ceny hnojiv se letos zvýší téměř až o 70 procent. V takovém případě by to vedlo k tomu, že zemědělci je asi začnou používat méně, což způsobí nižší výnosy plodin.
Drahá ropa
Zdražení se týká nejen plynu, ale také takzvaného černého zlata – ropy. „Průměrná cena za barel ropy bude letos kolem 100 amerických dolarů (USD), což je nejvyšší úroveň od roku 2013 a nárůst o více než 40 procent ve srovnání s rokem 2021. Očekává se, že ceny v roce 2023 klesnou zpět na 92 USD, ale zůstanou výrazně nad pětiletým průměrem 60 USD za barel,“ napsal Guardian na základě zprávy Světové banky.
